Modřina, známá také jako krevní výron, podlitina nebo hematom, vzniká jako následek poškození drobných cév pod kůží vlivem nárazu, poranění nebo silnějšího tlaku. Při tomto druhu poranění dochází k podkožnímu krvácení, kdy se krev hromadí v oblasti poškozených cév, dokud se krev nezačne srážet a krvácení se nezastaví. Nahromaděná krev je viditelná skrz pokožku a má charakteristickou modro-fialovou až černo-modrou barvu.
Modřina získává svou charakteristickou barvu díky obsahu hemoglobinu v červených krvinkách. Postupně se modřina mění z modro-fialové na zelenou, hnědou a nakonec žlutou, až úplně vymizí, kvůli rozpadu červených krvinek a odbourávání barviva, což trvá v závislosti na rozsahu pohmoždění od několika dní po několik týdnů.
Modřiny mohou být malé, nebolestivé, ale také mohou pokrývat rozsáhlejší oblast, může je doprovázet otok a bolest.
Obzvláště u dětí, které jsou díky své vrozené potřebě objevovat svět kolem sebe neustále aktivní, jsou modřiny častým projevem různých pádů a drobných nehod. Také v pozdějším věku, kdy se děti věnují nějakému sportu, nebývá o modřiny nouze.
Znalosti jsou všechno
Empirické znalosti jsou vše, co se rodí pozorováním a experimentováním. To znamená, že to nevychází z předpokladů nebo logických dedukcí, ale ze samotné zkušenosti.
Využití bylin v tradičním léčitelství je datováno od starověku. Mnoho účinků rostlin bylo popsáno již ve starověkých svazcích a spisech, ať už se jedná o svazky starověkých lékařů nebo klášterních mnichů. V místech s vysokou negramotností pak byly informace předávány po staletí z generace na generaci.
Moderní doba si je vědoma empirických znalostí, nicméně pokud má být nějaká látka či bylina zařazena mezi léčiva, musí být provedena řada klinických testů s prokazatelnými účinky. Velkým úskalím různých klinických studií je však variabilita získaného rostlinného materiálu, nedostatek kontrolních testů a neuvádění koncentrace látek v podávaných topických produktech. Výsledky studií pak často uvádějí, že zkoumané účinky mají slibný, statisticky významný potenciál, ale pro potvrzení je zapotřebí více klinických studií. I přesto je dnes dostupná řada jak vědeckých článků, tak knih, které se opírají nejen o empirické znalosti, ale také o prokázané účinky zkoumaných rostlin a v nich obsažených biologicky aktivních látek.
Výhodou domácí péče je možnost využití všech, tedy hlavně empirických znalostí. Výsledky klinických testů mohou být vnímány spíše jako potvrzení toho, co je notoricky známé. Úskalím je ale použití či využití informací tak, aby byla domácí péče nejen účinná, ale i bezpečná.
Byliny využívané k hojení modřin
Mezi nejznámější byliny, které mají vliv na vstřebávání modřin patří Prha arnika, Měsíček lékařský, Třezalka tečkovaná, Česnek setý, Sléz lesní a Smil italský.
S výjimkou arniky a smilu jsou byliny uváděny už v rukopisu De Materica Medica od starověkého lékaře Discoridese (datováno 50 n.l.) (1). Uvedené byliny byly používány k léčbě modřin a pohmožděnin.
Česnek setý – Allium sativum
Česnek setý je běžnou bylinou našich domácností, je hojně využívám pro svou typickou štiplavou chuť, kterou se ochucuje řada pokrmů. Jak je již uvedeno shora, od starověku byl využíván i k léčbě modřin.
Česnek ve svém oleji obsahuje antikoagulační látky, přičemž srážlivost krve se snižuje s rostoucí dávkou oleje. Výsledky studie z roku 2017 (2) jasně ukázaly zvýšení doby srážení krve v závislosti na podané dávce česnekového oleje, který byl vyextrahován z běžně dostupného česneku zakoupeného v lokálním obchodě.
Antikoagulační vlastnosti česneku potvrdila i další studie z roku 2018 (3), kdy byly jeho vlastnosti zkoumány in-vitro.
Česnek je poměrně bezpečnou bylinou, při předávkování vnitřně ale dochází často k podráždění žaludku. Nedoporučuje se pro osoby užívající léky na ředění krve.
Měsíček lékařský – Calendula officinalis
Měsíček lékařský je jednou z nejznámějších bylin, které jsou využívány v dětské kosmetice. Jeho účinky jsou prokázány řadou vědeckých studií. Rešerše z roku 2017 (4) zmapovala jeho účinky, mezi které patří léčba popálenin, ran, modřin, zánětů apod. Svými účinky je měsíček příbuzný květu arniky (5).
Ačkoliv jsou jeho účinky poměrně dobře zmapovány, jsou vyzdvihovány zejména jeho hojivé vlastnosti. Studie na přímý vliv na vstřebávání modřin nebyla dohledána žádná. Jedná se o bezpečnou bylinu (s výjimkou alergie na hvězdnicovité).
Prha arnika (chlumní) – Arnica montana
Arnika je jako antikoagulační bylina využívána nejen v tradičním léčitelství. Její účinky jsou poměrně dobře prozkoumány, stejně tak jako její toxicita. Koncentrované výtažky silně dráždí sliznice a při vnitřním předávkování hrozí až kolapsové stavy. Bylina je toxická zejména pro děti. U zevního použití mohou vyšší koncentrace způsobit puchýře až nekrózu tkáně. I z tohoto důvodu se při topickém použití tinktury doporučuje 5-10 násobné ředění vodou (5). Není doporučována pro osoby s alergií na hvězdnicovité.
Sléz lesní – Malva sylvestris
Sléz je, na rozdíl od shora jmenovaných bylin, používaný spíše k léčbě respiračních onemocnění, nicméně v minulosti byl využíván i k hojení ran, a to pro svůj vysoký obsah slizovitých látek, které chrání pokožku před drážděním a urychlují tak hojivé procesy (5). Rešerše z roku 2021 zmapovala jeho využití(6). K hojení ran a modřin byl tradičně využíván ve Španělsku.
Smil italský – Helichrysum italicum
Smil patří mezi byliny, které se k léčbě modřin využívají dlouhodobě. Rešerše z roku 2023(7) mapovala poměrně důkladně účinky smilu na zdraví, přičemž jedním z účinků je právě schopnost léčit modřiny (8). K léčbě se hojně využívá esenciální olej, který je považován za bezpečný (podle Tisserand), nicméně pro děti do 6 let je ve Francii uvedena kontraindikace.
Třezalka tečkovaná – Hypericum perforatum
Poslední jmenovanou bylinou je třezalka tečkovaná. I u této byliny převažují empirické zkušenosti při využívání k podpoře léčby modřin nad klinicky ověřenými.
Rešerše z roku 2022 (8) podrobně mapovala tradiční použití, klinické studie a lékové interakce. Využití třezalky k léčbě modřin je zmiňováno v tradiční řecké a islámské medicíně. Klinické studie se více zaměřují na potenciál při hojení ran, který třezalka bezesporu má (10).
V souvislosti s třezalkou je často zmiňovaná fytotoxicita, nicméně ta se vztahuje na vnitřní užití. Při dlouhodobém vnitřním užití vyvolává vnitřní krvácení, průjmy.
Využití informací v praxi
Na základě zjištěných informací lze navrhnout několik bezpečných produktů či postupů, které mohou pomoci s rychlejším vstřebáváním modřin i u malých dětí. Produkty a postupy lze velmi snadno aplikovat v domácích podmínkách.
Pro požadovaný účinek je ale důležité včasné, v podstatě okamžité zahájení aplikace. Produkty určené k zevnímu je třeba nanášet opakovaně, několikrát denně a samozřejmě lokálně.
1.1 Okamžité zklidnění
Důležitým prvkem v domácí léčbě je shora uvedené včasné zahájení. Čím dříve jsou produkty aplikovány, tím spíše dochází jednak k menšímu podkožnímu krvácení a následně i k následnému rychlejšímu vstřebávání.
Chlad snižuje jednak vznik možného otoku, ale také jeho vlivem dochází ke zúžení cév. V ideálním případě je tedy možné léčbu podpořit prudkým zchlazením inkriminovaného místa za pomoci kostek ledu hydrolátu ze slaměnky.
Hydroláty jsou obecně velmi vhodné i pro velmi malé děti a jsou vhodnou alternativou éterickým olejům, i když jejich účinky nejsou totožné (poznámka na okraj).
Hydroláty lze užívat i vnitřně a i v tomto případě můžeme léčbu podpořit jeho konzumací v množství 1 moka lžičky na sklenici vody 2x denně.
1.2 Následná péče
Děti do 6 let nemají pokožku plně vyvinutou. Až po této době je její struktura v podstatě totožná se strukturou dospělého jedince. I proto je třeba při zevní aplikaci (obecně čehokoliv) tuto skutečnost brát na zřetel.
Pro děti do 6 let je možné k léčbě využít tzv. Trauma olej.
Trauma olej
30 ml arnikového olejového macerátu
30 ml třezalkového olejového macerátu
30 ml měsíčkového olejového macerátu
Uvedená směs je vhodná nejen k urychlení vstřebávání modřin, ale také k podpoře hojení drobných ran, které již mají vytvořený strup. Olejový macerát je nejbezpečnější formou arniky. Navíc je zde ve směsi, která se používá jen lokálně a po omezenou dobu.
Pro děti od 6 let je výše uvedený Trauma olej vhodné doplnit o CO2 extrakt z arniky a éterický olej ze slaměnky italské.
98 ml trauma oleje
1 ml EO Smil italský (Helichrysum)
1 ml CO2 extrakt z arniky
Doporučené dávkování CO2 extraktu z arniky je 0,5 – 2 %. Střední dávkování v tomto případě považuji za bezpečné i pro děti nad 6 let. CO2 extrakt má jiné složení než olejový macerát z arniky. Jedná se o vysoce koncentrovaný extrakt biologicky aktivních látek tukové povahy.
Cestovní sprej
Jsou samozřejmě chvíle, kdy není možné modřinu zaledovat. Pro tyto případy lze cestovní lékárničku doplnit o sprej, který v sobě spojuje účinky slaměnky a arniky.
44 ml hydrolátu ze slaměnky
5 ml arnikové tinktury
1 ml konzervant Leucidal komplex
U tohoto typu produktu není účelem výroba většího množství. Hydroláty jsou citlivé na kontaminaci. Proto je ve směsi zahrnut i konzervant přírodního původu, který navíc u hydrolátů podporuje antioxidační aktivitu (11). Maximální trvanlivost činí 6 měsíců.
Závěr
V produktech a postupech není využito potenciálu česneku a slézu. Ačkoliv vykazují jistě slibný potenciál, je jejich aplikace z relevantních důvodů uživatelsky ne příliš vhodná. Česnek je velmi aromatickou bylinou, která není příjemná řadě dospělých jedinců, natož dětem. Sléz pak není bylinou, která by byla komerčně často pro topické použití extrahována a prodávána (na rozdíl od všech výše použitých extraktů) a ne každý si může v domácích podmínkách vyrobit kvalitní extrakt.
Na základě empirických znalostí podpořených klinickými studiemi publikovaných v řadě odborných článků, lze v domácích podmínkách vyrobit produkty, které mohou výrazně podpořit hojení modřin.
Vzhledem k osobním zkušenostem lze konstatovat, že včasné zahájení aplikace navrhovaných produktů a postupů významně podpoří rychlost jak samotné léčby, ale zároveň vede i ke zmírnění samotného rozsahu poranění.
Knihy
(5) MIKA, Karol. Fytoterapie perem lékaře. Martin: Osveta, 2018. ISBN 978-80-8063-459-
Internetové zdroje
(1) Léčivé rostliny tradičně používané pro kožní problémy v oblasti jižního Balkánu a východního Středomoří - přehled [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9294246/
(2) Effect of Allium sativum (Garlic) Extract on Blood Coagulation and Fibrinolysis [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné z: https://medwinpublishers.com/APCT/APCT16000120.pdf
(3) Potenciál antikoagulačního česnekového extraktu (Allium sativum) pomocí metody Lee-White a destrukce krve [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné z: https://journal.ugm.ac.id/majalahfarmaseutik/article/view/41927
(4) Účinnosť nechtíka lekárskeho (Calendula officinalis, L.) v dermatológii [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné z: https://farmaciepropraxi.cz/pdfs/lek/2017/91/06.pdf
(6) Přehled zdravotních přínosů Malva sylvestris L. Výživové sloučeniny pro metabolity, antioxidanty a protizánětlivé, protirakovinné a antimikrobiální aplikace [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8382527/
(7) Helichrysum italicum: od extrakce, destilace a zapouzdření technik k příznivým účinkům na zdraví [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9957194/
(8) Utilisation de l’huile essentielle d’he´lichryse italienne et de l’huile ve´ge´tale de rose musque´e apre`s intervention de chirurgie plastique re´paratrice et esthe´tique [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné z: http://www.drgiraudannemarie.fr/wp-content/uploads/2016/01/HE-dh%C3%A9lichryse-et-Rose-musqu%C3%A9e-1.pdf
(9) Hypericum perforatum : Tradiční použití, klinické studie a lékové interakce [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9526892/
(10) Lokální aplikace třezalky tečkované ( Hypericum perforatum ) [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné z: https://www.thieme-connect.com/products/ejournals/html/10.1055/s-0033-1351019#N11255
(11) Rostlinné hydroláty – antioxidační vlastnosti, chemické složení a potenciální aplikace [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0753332221008167?via%3Dihub
MODŘINY – banalita, nebo důvod k obavám [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné z: https://www.lekarnickekapky.cz/nemoci-onemocneni/modriny-banalita-nebo-duvod-k-obavam.html