Přemýšleli jste někdy nad tím, proč děláte to, co děláte? Teď nemám na mysli běžné věci, které prostě dělat "musíte", ale ty věci, které děláte tak nějak navíc. Jak už napovídá název příspěvku, je to motivace. Nebojte, teď určitě nezačnu psát jako nějaká fanatická kaučka toho či onoho směru a určitě vám nezačnu něco vnucovat, ale spíš je to takové malé zamyšlení nad tím, co nás opravdu žene kupředu.
Ta věta na fotce není napsaná jen tak. Ona totiž přesně vystihuje mojí náturu. Hranice všeho si nastavujeme jen my, ve své hlavě. Je to moje vnitřní krédo, objevovat nové, zkoušet nové, posouvat svoje vlastní hranice, všude a ve všem...
Přiznám se, že ve svém slovníku málokdy používám slova neznám, nemůžu, nejde to... Samozřejmě že to nemá nic společného s tím, že bych neuměla uznat vlastní chybu, nebo neuměla používat slovo NE (jen tak mimochodem, to jsem se taky musela naučit), ale jde jen o přístup k věcem. Nejde mi něco? Tak musí existovat jiná cesta. Neumím to? Tak se to buď naučím, najdu jiný způsob, nebo holt požádám někoho povolanějšího (uznám vlastní limit).
Mě osobně motivuje snaha dokázat něco, co jsem si myslela, že nedokážu. Mám to v povaze. Ale pozor! Je důležité vědět, že to nedělám proto, abych někomu něco dokázala, dělám to pro vlastní radost. Radost z toho, že jsem něco dokázala. Dělám to pro ten úžasný pocit, kdy si myslíte, že vám narostla křídla.
Netuším, jestli se vám zdají létací sny. Já je mám. Prostě se rozeběhnu a letím. Nemám křídla, ale dokážu se vznášet. Je zvláštní, že si i po probuzení pamatuji ten úžasný pocit volnosti a radosti. Ten samý pocit pak mám, když se mi něco povede. Je to takové vnitřní vibrato, které naplní doslova každou buňku v těle.
To je to, co motivuje mě. A můžu s klidem napsat, že je úplně jedno, čeho se moje malé výhry týkají. Vnitřnímu vibratu je totiž absolutně putna, v čem jsem právě zvítězila. Mám radost z toho, že se mi povedl vynikající koláč podle receptu, který jsem nikdy nedělala, mám radost z toho, že jsem udělala víc kliků než před měsícem, mám radost z toho, že se mi povedl umíchat nový pleťový krém, mám radost z toho, že jsem se naučila něco nového, mám radost z toho, že se mi povedl náhrdelník přesně tak, jak jsem si ho představovala, mám radost z toho, že jsem někomu udělala radost nebo s něčím pomohla... Mohla bych pokračovat do nekonečna.
Myslím si, že ten pocit znáte také, jen jste si ho možná nespojili s vnitřním motorem, který nás žene dál, za hranice...
Comments