Tajemství hydratace pleti: "Věda" nejen pro příznivce domácí kosmetiky

Pokožka je naším největším orgánem a její hlavní funkcí je chránit tělo před vnějším prostředím a udržovat si stálou vnitřní rovnováhu. Klíčovou roli v této ochranné funkci hraje hydratace, která ovlivňuje nejen vzhled a mechanické vlastnosti pleti, ale i buněčné signalizační procesy. Správně hydratovaná pokožka je pružná, jemná a zdravá. Naopak narušená bariéra vede ke zvýšené ztrátě vody a suchosti, kterou mohou zhoršit chemikálie, mechanické poškození, suchý vzduch nebo UV záření.

Pro pochopení, jak efektivně pleti hydrataci dodávat, je nezbytné nahlédnout do struktury nejsvrchnější vrstvy, stratum corneum (SC), neboli rohovité vrstvy.

Základní stavební kameny hydratace

Rohovitá vrstva je často přirovnávána ke struktuře "cihel a malty".

• Cihly jsou korneocyty – odumřelé, zploštělé buňky plné keratinu, které vznikly z keratinocytů.

• Malta je mezibuněčná lipidová matrice – vysoce organizovaná vrstva tuků.

Tato struktura, hluboká jen 10–20 mikrometrů, je hlavní bariérou proti ztrátě vody a průniku cizorodých látek. Ztráta vody se měří jako TEWL (transepidermální ztráta vody). TEWL je jeden z nejpoužívanějších objektivních ukazatelů bariérové funkce.

Co vše se na hydrataci podílí

Přirozený hydratační faktor (NMF Natural Moisturizing Factor)

Souhrn hydrofilních, tedy vodu milujících, látek, které se přirozeně vyskytují v korneocytech a tvoří 20–30 % suché hmotnosti rohovité vrstvy. Je to náš vlastní, přírodní zvlhčovač. Hlavní složky NMF:

• Aminokyseliny (až 40 %) – vznikají enzymatickým rozkladem proteinu filaggrinu.

• Kyselina pyrrolidonkarboxylová (PCA) a laktát (kyselina mléčná) – obě po 12 %.

• Močovina (urea) (7 %).

• Ionty a cukry.

Jak NMF funguje?

NMF váže vodu, čímž udržuje optimální hydrataci a zlepšuje plasticitu rohovité vrstvy. Rozklad filaggrinu (bílkovina v pokožce, která je zásadní pro to, aby byla kůže pevná, odolná a uměla udržet vodu.) na NMF je regulován obsahem vody v pleti. V sušším prostředí se NMF tvoří více, což je přirozený adaptační mechanismus. Kyselina mléčná, jako součást NMF, navíc stimuluje syntézu ceramidů, a tím zlepšuje bariérovou funkci.

Mezi další důležité hydratační látky v pleti patří:

• Kyselina hyaluronová (HA): Zvlhčující polymer, který je schopen vázat až 1000násobek své hmotnosti ve vodě. V rohovité vrstvě funguje jako humektant a reguluje mechanické vlastnosti.

• Glycerin: Vzniká rozkladem kožního mazu (triglyceridů). Reguluje hydrataci a ovlivňuje pružnost pleti tím, že pomáhá udržovat lipidy v tekutějším stavu i při nízké vlhkosti.

Lipidy Stratum Corneum

Lipidy tvoří vysoce organizované lamelární dvouvrstvy (malta), které jsou klíčové pro bariérovou funkci a brání transepidermální ztrátě vody (TEWL).

Složení lipidů SC:

• Ceramidy (40–50 %) – klíčové pro strukturu.

• Cholesterol (20–25 %).

• Mastné kyseliny (15–25 %).

Narušení rovnováhy těchto lipidů, například vlivem drsných čisticích prostředků, vede k narušení bariéry a suché, šupinaté pokožce.

Vnitřní mechanismy a vnější vlivy

Pokožka má i další mechanismy pro řízení hydratace:

• Aquaporiny (AQP3): Transmembránové proteiny v hlubších vrstvách epidermis, které usnadňují transport vody, glycerinu a močoviny do buněk.

• Těsné spoje (Tight Junctions): Tvoří semipermeabilní bariéru mezi buňkami a kontrolují průchod vody.

Deskvamace (odlupování)

Voda je nezbytná i pro odlupování starých buněk. Při nízkém obsahu vody se aktivita enzymů pro rozklad buněčných spojů (korneodesmozomů) zpomaluje, což vede k hromadění buněk a suché, šupinaté pleti.

Vliv prostředí a péče

• Suché prostředí (nízká vlhkost) sice zpočátku stimuluje bariérovou funkci, ale při dlouhodobém působení vede k dehydrataci a drsnosti.

• UV záření narušuje kožní bariéru.

• Příliš dlouhý kontakt s vodou (např. dlouhé koupele) může paradoxně narušit lipidovou bariéru a vést k dehydrataci.

Čisticí produkty

Drsné tenzidy (např. SLS) poškozují bariéru, odstraňují NMF a denaturují proteiny. Pro domácí kosmetiku je klíčové používat mírné tenzidy (např. neiontové, amfoterní, isethionáty) a emolienty (např. ovesné vločky, oleje), které pomáhají bariéru chránit a hydratovat.

Aktivní hydratační látky pro DIY kosmetiku

Při výrobě vlastní kosmetiky je důležité volit látky, které jsou bezpečné, účinné a stabilní.

Látka	Funkce a účinky	Poznámky pro DIY
Glycerin	Humektant (váže vodu), změkčuje, pomáhá stabilizovat lipidy SC, urychluje obnovu bariéry.	Bezpečný, základní složka.
Kyselina mléčná	Humektant (součást NMF), AHA (exfoliace), zvyšuje plasticitu SC, stimuluje syntézu ceramidů.	V koncentrované formě dráždivá. Nutná kontrola pH (doporučeno pH ≥ 5,5), jinak může způsobit pálení a podráždění.
Hyaluronan (HA)	Humektant, tvoří na povrchu viskoelastický film.	Neproniká hluboko kvůli vysoké molekulární hmotnosti. Vhodný pro povrchovou hydrataci a filmotvornost.
Panthenol	Provitamin B5, humektant, podporuje hojení, urychluje obnovu bariéry a hydrataci SC, snižuje zarudnutí.	Velmi nízká toxicita, bezpečný.
PCA (Kyselina pyrrolidonkarboxylová)	Silný humektant (součást NMF), zvyšuje kapacitu vázání vody.	Bezpečný.
Urea (Močovina)	Humektant, keratolytikum (odstraňuje šupinky), zvyšuje propustnost kůže.	Na suché a poškozené kůži může způsobit pálení. Vhodná pro suchou a zrohovatělou pleť.
Propylenglykol	Humektant, rozpouštědlo, keratolytické vlastnosti.	Může způsobit podráždění/senzibilizaci při vysokých koncentracích.
Proteiny/Aminokyseliny	Humektanty, aminokyseliny (NMF) pronikají do SC.	Bezpečné, ale mohou být zdrojem kontaktní dermatitidy.

Látky podporující hydrataci (nikoliv hydratační)

Lipidy + lamely 

Jejich cílem je zlepšit strukturu mezibuněčných lamel

• ceramidy / glycosylceramides (rostlinné sfingolipidy)

• fytosteroly (přírodní „sterolová“ podpora, často dobře snášená)

• squalane (z oliv/cukrové třtiny) – velmi „kožně kompatibilní“ emolient

• oleje bohaté na linolovou kyselinu (slunečnicový high-linoleic, světlicový, pupalkový, konopný – s důrazem na stabilitu a antioxidanty)

• lecitin / hydrogenated lecithin (pomáhá komfortu, někdy i lamelárnímu „chování“ emulze)

Semi-okluze / film

V DIY světě bývá „okluze“ poněkud nepřijatelné slovo, protože si mnoho lidí vybaví petrolatum a silikony. Jenže princip je fyzikální: něco na povrchu musí odpařování (TEWL) zpomalit.

Dermatologická literatura mimochodem uvádí i „rostlinné“ okluzivní skupiny jako candelilla, carnauba, beeswax (wax esters).

Přírodní semi-okluziva a film-formery:

• jojobový olej (ve skutečnosti voskové estery) – příjemný „ochranný“ film

• včelí vosk / kandelilový / karnaubský (opatrně s dávkou)

• másla (shea, mango, kokum…) – spíš komfort a ochrana než „nepropustná bariéra“

A jen pro kontext: petrolatum je extrémně účinné (v literatuře se uvádí >98% snížení TEWL už od cca 5 %), což přírodní alternativa obvykle nedožene – ale často to ani není nutné.

Závěr pro domácí kosmetiku

Při formulaci vlastní kosmetiky pro hydrataci se zaměřte na:

1. Kombinaci humektantů a lipidů: Používejte humektanty (jako je glycerin, PCA, panthenol) pro vázání vody a emolienty/okluziva (jako jsou oleje, bambucké máslo, vazelína) pro vytvoření bariéry, která zabrání úniku vody.

2. Kontrolu pH: Zejména při použití kyseliny mléčné je klíčové udržet pH finálního produktu v mírně kyselém rozmezí (kolem 5,5), aby se minimalizovalo riziko podráždění a podpořila se bariérová funkce pleti.

3. Mírné čisticí báze: Vyhýbejte se drsným tenzidům, které narušují bariéru. Vybírejte jemné čisticí prostředky, které obsahují emolienty (např. ovesné vločky) a chrání NMF.

4. Opatrnost s koncentráty: Některé látky (např. kyselina mléčná, urea) mohou být ve vyšších koncentracích dráždivé, zejména na již narušené nebo suché pleti. Vždy začínejte s nižšími dávkami.

5. Využití synergických účinků: Kombinace látek jako je kyselina mléčná (stimuluje ceramidy) a glycerin (stabilizuje lipidy) může přinést lepší výsledky v péči o suchou pleť, než by přinesla každá látka zvlášť.

Péče o pleť začíná u pochopení jejích potřeb a správné výživy zevnitř i zvenčí. S těmito znalostmi můžete vytvářet kosmetiku, která bude nejen přírodní, ale i vědecky podložená a účinná.

Jsem jen člověk, pokud v článku najdete chybku, dejte mi vědět 🤗.

Zajímá vás výroba vlastní kosmetiky?

Podívejte se na online kurzy, které vám pomohou proniknout do tajů bezpečné výroby vlastních pečujících i terapeutických produktů.

To mě zajímá

Použité zdroje:

Maibach, H. I., Barel, A. O., Paye, M.: Handbook of Cosmetic Science and Technology, vyd. Marcel Dekker, Inc. (CS)

Kezic S. et al. (2011). Levels of filaggrin degradation products are influenced by both genetic and inflammatory factors.

Harding C.R. (2013). Filaggrin – revisited. International Journal of Cosmetic Science.

Actas Dermo-Sifiliográficas (2014). The Role of Filaggrin in the Skin Barrier and Disease.

Green M. et al. (2022). Transepidermal water loss (TEWL): Environment and pollution…

Klotz T. et al. (2022). Devices measuring transepidermal water loss: A systematic review. Skin Research and Technology.

Bouwstra J.A. et al. (2023). The skin barrier: an extraordinary interface with an exceptional lipid matrix.

Schild J. et al. (2024). The role of ceramides in skin barrier function and… International Journal of Cosmetic Science.

Feingold K.R. (2007). The role of epidermal lipids in the formation and maintenance of the cutaneous permeability barrier. (Thematic review series: Skin Lipids; ScienceDirect)

Hara-Chikuma M., Verkman A.S. (2008). Review: Roles of Aquaporin-3 in the Epidermis. Journal of Investigative Dermatology.

Qin H. et al. (2011). Aquaporin-3 in Keratinocytes and Skin: Its Role and Regulation.

Gunia-Krzyżak A. et al. (2025). Aquaporins in the Skin: Molecular Regulators of Hydration…