Znáte to. Někdy máte pocit, že se vám všechno sype pod rukama. No tak přesně takový pocit jsem měla tenhle týden. Ještě v pondělí a úterý to šlo, ale od středy to šlo prostě z kopce. Od pondělka jsem se nevyspala, protože i když jsem spát na mé poměry celkem brzy - kolem desáté - tak jsem neusnula. A když už jsem usnula, tak jsem se budila, nebo koukala do stropu od 4 od rána. No když usnete kolem půl druhé a vstáváte v pět, tak vás tohle fakt nepotěší...
Je pravdou, že se mi toho v poslední době hodní dost v hlavě, ale to sem nepatří. Ale i tak, aspoň jednou za x dní spát deset hodin... Co já bych za to dala.
Nespat je věc jedna, to by samo o sobě ještě šlo, ale jak jsem v úvodu psala, pokud se vám sype pod rukama pomalu všechno, tak je to dost náročné.
Přijdete do práce, zapnete PC a naběhne aktualizace - hodina v háji, protože nejdřív se kolísko točí že aktualizuje, pak se to restartuje, a pak znovu aktualizuje... Jasně, není kam spěchat. Ono dát si ráno v klidu čaj a přečíst si pár článků v odborném časopise také není k zahození, jenže ona ta hoďka pak opravdu chybí.
V týdnu zjistíte, že proběhla aktualizace dalšího systému, která způsobila, světe div se, jeho zpomalení... Pak ze sebe uděláte blbce u dodavatele jenom proto, že nefunguje vyhledávací systém státní správy tak, jak by měl... A takhle bych mohla pokračovat dál, o dalších, více či méně osobních věcech nemluvě...
Já si myslím, že tohle v jemných nuancích zná opravu každý. Osobně si myslím, že i těchto dnů či týdnů je v životě třeba, protože si pak člověk váží těch pohodových. Z mého pohledu je důležité nenechat si podobnými dny otrávit život. Uznávám, že to mnohdy není zase až tak jednoduché, ale asi by jsme měli mít na paměti, že jsou na tom mnozí 100 x hůře. No tak mám den či týden blbec, se z toho nepo... Vždycky je důležité vidět ve všem špatném i to dobré. Takové jing and yang...
Vidíte tu bílou tečku v černém poli? To je přesně to dobré ve špatném... Máte blbý den? Pak vás ten den třeba vyprovokuje k pozitivní změně ve vašem životě. Máte pocit, že nemůže být hůř? Ale jděte, třeba přijdete na řešení, které by vás jinak ani ve snu nenapadlo. Všechno vám doslova a do písmene padá z ruky? Ježiš tak si konečně koupíte tu sadu hrnků nebo skleniček, po kterých pořád koukáte. Je vám do breku, že to fakt nedáte? Ale dáte, protože máte kolem sebe skvělé lidi, kteří vás nenechají padnout, ale podají vám ruku a pomohou vám vstát...
Takže až budete mít fakt depku z toho, že hůř už snad nemůže být, tak si vzpomeňte na tenhle kruh, který sice známe skoro všichni, ale ne vždy si ho správně vykládáme. Vždycky totiž existuje pověstné "světlo na konci tunelu". Jde jen o to, aby jsme ho nepřehlédli...
Jak zvládáte "dny blbce" vy? Máte nějaký osvědčený relax?