Tímto příspěvkem startuji seriál o bylinkách a jejich využití v kosmetice. Postupně budu zveřejňovat povídání o jednotlivých bylinkách. Příspěvky jsou i na mém starém blogu, ale myslím si, že je třeba je zaktualizovat a přesunout sem :).
Popenec je opomíjená bylinka, která ale v současnosti opět nabývá na popularitě. Svůj díl mají hlavně zastánci zdravého způsobu stravování, protože popenec je doslova nabytý vitamíny a minerály a skvěle se tak hodí do jarních salátů. Mimo to je skvělý do kosmetiky. Určitě budete překvapeni, jak úžasná bylinka to vlastně je.
Trocha teorie
Popenec břečťanovitý je trvalou bylinou, která dorůstá až do výšky 30 cm. Má plazivý, kořenující oddenek, díky kterému se zcela nekontrolovaně šíří. Lodyha je lysá nebo jemně ochlupená, na řezu je čtyřhranná, větví se, na bázi olistěná. Listy jsou srdčitého tvaru, řapíkaté s vroubkovaným okrajem. Květy vyrůstají v paždí listů, jsou modrofialové až načervenalé s tmavou skvrnou na spodním pysku. Kvete od konce března až do srpna.
Popenec můžeme najít v lužních lesích, na březích potoků, řek, na lukách i stráních, na okrajích cest. Bylina je to opravdu nenáročná a hojně rozšířená. U nás roste doslova na každém kroku.
Nať popence obsahuje v hojné míře zejména třísloviny, dále obsahuje hořčinu glechomin, malé množství silic, pryskyřic, cholin, saponiny, organické kyseliny a minerální, zejména draselné soli (J. A. Zentrich).
Hořčiny způsobují značně nahořklou chuť, proto, pokud jí budeme chtít využít i do zmíněných jarních salátů, je třeba s ním šetřit. Mně osobně se osvědčilo přidávat jen cca 3 cm vrcholky. Více informací o popenci a jeho léčebných vlastnostech se dozvíte ZDE.
Sběr
K léčebným účelům se sbírá kvetoucí nať, nejlépe mezi druhou a čtvrtou hodinou odpoledne, za slunného počasí. Pokud můžeme, používáme ho čerstvý, ale jinak se suší v tenké vrstvě ve stínu nebo uměle při teplotě do 40 °C. Skladujeme ho tedy nejlépe ve sklenicích s přiléhavým víčkem.
Použití
Popenec má jemné, ale velmi důrazné svíravé (adstringentní) účinky, proto se využívá zejména k ošetření nečisté pleti (včetně citlivé). V podstatě neznámý je hydrolát, který je nejlepší z čerstvé natě. Hydrolát můžeme používat do všech typů emulzí ve kterých působí protizánětlivě při nečisté nebo zanícené pleti. Popenec můžeme macerovat v oleji, extrahovat ho v hydroglycerínovém roztoku, popřípadě z něj můžeme vyrobit tinkturu či vodní extrakt k okamžitému použití. Veškeré látky pak můžeme najednou vymacerovat v pentylene glycolu. Olejový macerát je také výborný jako základ pro výrobu masti na křečové žíly.
Pleťová voda
Pro výrobu pleťové vody budeme potřebovat nálev z popence, minerální vodu (kojeneckou vodu), coco glucosid a konzervant. Vezmeme si čistou, malou zavařovací sklenici (bude nám stačit 200 ml). Do sklenice vložíme tři vrchovaté lžíce natrhané čerstvé natě (nebo dvě zarovnané sušené) a opatrně až po okraj zalijeme vroucí vody (aby sklenice nepraskla). Sklenici uzavřeme víčkem a necháme odpočívat až 2-3 hodiny. Po této době nálev přefiltrujeme přes kávový filtr nebo velmi jemné plátýnko. Následně vezmeme čistou, lihem vydezinfikovanou 100 ml lahvičku, odměříme do ní 4 ml coco glucosidu, přidáme přefiltrovaný nálev a 2,5 g Leucidal complete (přírodní konzervant). PH hotového tonika bude lehce nad 7. Pokud budeme chtít mít pH nižší, lze přidat několik zrnek kyseliny citronové nebo cca 4 kapky kyseliny mléčné. Pleťovou vodu se snažíme spotřebovat co možná nejdříve. Tato voda je vhodná pro nečistou pleť, včetně citlivé.
Popencová pleťová maska se zeleným jílem
Pro přípravu této masky budeme mimo sušeného popence rozmělněného až na konzistenci pudru i zelený jíl. Na přípravu masky použijeme směs popence a jílu v poměru 1:2. Vezmeme dvě čajové lžičky směsi, vložíme do skleněné nebo porcelánové misky a přidáme tolik vody nebo třeba levandulového hydrolátu, aby vnikla kašovitá hmota. Masku rozetřeme na obličej (osvědčil se mi kosmetický makeupový plochý štětec s hrubším vláknem) a necháme působit cca 10-15 minut. Maska je vhodná pro všechny typy nečisté pleti. Masku je vhodné aplikovat dvakrát týdně.
Balzám na suché rty
Pro balzám na rty si vyrobíme nejdříve olejový macerát. Vezmeme buď 24 hodin zavadlou nať, kterou vložíme do skleněné sklenice a zcela jí zalijeme olejem (slunečnicový, olivový, caprylis ...) nebo sušenou drcenou nať, kdy na 1 díl bylin použijeme 4 díly oleje). Popenec necháme macerovat za studena 6 týdnů v temnu nebo za tepla ve vodní lázni 4-5 hodin. Po ukončení doby macerace macerát přefiltrujeme nejlépe přes jemné plátno a uskladníme v lednici. Na balzám použijeme 5 g včelího vosku, 7 g bambuckého másla, 5 g popencového macerátu a 1-2 kapky vitamínu E. Vše roztavíme v misce ve vodní lázni, vitamín E přidáme až na konec, promícháme a přelijeme do malých dóziček nebo balzámových trubek.
Hydroglycerínový macerát z natě – k vnějšímu použití
Pro výrobu média budeme potřebovat destilovanou vodu a kosmetický glycerin v poměru 1:1. Vlastní macerát se poté skládá z 1 dílu sušených bylin (volně ložených) a 4 dílů směsi vody a glycerinu (lze použít i poměr 10 g sušené natě pudrové konzistence na 100 ml média). Macerace probíhá 10 dní při pokojové teplotě, v temnu, při občasném protřepání. Pokud nať rozdrtíme na prach, pak bude stačit i 24 - 48 hodin. Po uplynutí doby macerát přefiltrujeme, zakonzervujeme například Sensicare (10 kapek na 50 ml) nebo vysokoprocentním lihem v množství až 15% (nedoporučuji těm, kdo mají sušší pokožku – líh vysušuje) a skladujeme v ledničce. Macerát se může přidávat do jakéhokoliv produktu, který je alespoň z části tvořen vodou. Macerát přebírá účinky natě a je tedy vhodný do krémů určených k ošetřování problematické pokožky. Používá se v množství až 10% celkového obsahu konečného produktu. Macerát tak můžeme přidávat do pleťových vod i do krémů.
Výživný balzám na ruce (nohy)
Pro výrobu tohoto balzámu využijeme olejový macerát. Do misky si odměříme 30 ml popencového olejového macerátu, 5 ml sojového lecitinu, 9 g bambuckého másla, 2,5 g cetearylalkoholu. Misku vložíme do vodní lázně a po rozpuštění vosku a bambuckého másla přidáme 10 kapek esenciálního oleje růžové palmy (palmarosa) a 2 kapky rozmarýnového CO2 extraktu. Mícháme do zchladnutí (můžeme si pomoci druhou miskou se studenou vodou), naplníme do dózy a používáme k ošetření suchých a popraskaných rukou či chodidel. Balzám nám vydrží nejméně 6 měsíců.
Suroviny na výrobu všech uvedených produktů koupíte ZDE.
Zdroje:
JANČA, J. ZENTRICH, J. A. Herbář léčivých rostlin 4 díl. Praha 1: Eminent, 2015, ISBN 978-80-7281-378-0
RUBCOV, V. G. Zelená lékárna. 2. vyd. Praha 1: Lidové nakladatelství, 1985. ISBN 26-046-85.
SCHÖNFELDER, Ingrid a Peter SCHÖNFELDER. Léčivé rostliny. Překlad Jana Jindrová. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010, 496 s. Ottův průvodce přírodou. ISBN 978-807-3605-889.
VEIT, M. Léčivá kosmetika z přírody. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, ISBN 978-80-247-4586-2