Ani ve snu by mě nenapadlo, že to dám. Ptáte se co? No přeci vytvoření vlastního obrazu. Jako Picasso ani jiný velikán ze mě nebude, ale stejně se cítím báječně a stejně tak se můžete cítit i vy. Už dlouho jsem pošilhávala po akrylových a pryskyřičných obrazech a strašně se mi líbily. Říkala jsem, že to musí být složitý, ale opak je pravou. Podívejte se, jak vznikaly tyhle nádherné kousky a překvapte své blízké vlastním výtvorem. Ty budou koukat.
No řekněte sami, není to krása? Mně se líbí víc ten modrý, protože mám ráda modrou barvu, ale syn ujíždí na tom červeném a říká, že je to jako počasí - na Venuši. Jako kde to vzal fakt nevím...
Oba obrazy jsou z lité pryskyřice, kterou kupuji tady Konkrétně jsem použila PA - 20, která rychle tvrdne. Má to svoje výhody i nevýhody. Výhodou je to, že povrch je už druhý den pěkně tvrdý, nevýhodou, že musíte pracovat dost rychle.
Jako podklad jsem použila borovicovou spárovku, kterou jsem penetrovala. Penetrace je dobrá pro uzavření povrchu. Ať chcete nebo ne, dřevo je porézní a má v sobě vzduch. Takhle se povrch pěkně uzavře a je to. Penetraci nechte do druhého dne uschnout.
Desky jsem postavila na obyčejné plastové kelímky na pití. Desky musejí být v rovině, protože jinak bude pryskyřice stékat. Takže vemte rovnováhu a postavte desky do latě :). Na ruce si vemte jednorázový rukavice, jinak budete mít ruce ve finále pěkně upatlaný (a z rukou se pryskyřice dost blbě dostává - vlastní zkušenost).
Do rozmíchané pryskyřice jsem přidala pigmenty. U červeného pozor, ten normálně tuhnutí pryskyřice urychluje a ještě jí i zahřívá. Tak s tím radši počítejte.
Tak a teď popusťte uzdu fantazii a desku pocákejte. Je úplně jedno jak, protože ve výsledku to bude stejně vypadat jinak.
A teď to kouzlo. Vemte fén a pěkně začněte pryskyřici profukovat. Proudem vzduchu se barvy prolnou.
To je rozdíl co? Oba obrazy je třeba udělat do cca 15 minut, jinak pryskyřice zhoustne a už se s ní špatně pracuje. Hlavně pozor na tu červenou, ta je fakt rychlá.
Abyste z povrchu dostaly pryč bublinky, které se při míchání a lití pryskyřice objeví, musíte povrch zahřát. Tady už fén nestačí, je třeba pěkně zatopit. Nejlepší je malý ruční plynový hořák. Nenechte se zmást prvním výsledkem. Pryskyřice se prolíná ještě nějakou dobu, takže výsledek je pak trochu jiný.
Teda co já všechno doma nemám :). Obrazy nechte do druhého dne uschnout. Pozor na prach a cokoliv, co lítá, aby se to na povrch nepřilepilo.
Druhý den se pryskyřice, která steče po hraně (vždycky nějaká steče) zabrousí. Protože hrana desky je dost široká, začistila jsem jí jutovým špagátem, který jsem k hraně přilepila normálním Herkulesem. Ono to ve finále vypadá strašně hezky.
A na závěr dva detaily na barvičky.
Tak a je to. Jsem umělec a vy můžete být taky. Když jsem to zvládla já, totální malířský analfabet, tak to zvládne každý.
Zkusíte to taky? Napište mi, ne líp, vyfoťte hotový obraz a pochlubte se.