Tak schválně. Jaký strom se vám vybaví, když se řekne jaro. Pro mě je to jednoznačně bříza. Nic po zimně nepohladí mou duši více, než rašící lísky břízy. Ta krásná zelenkavá barva listů, bílá kůra a jarní modrá obloha. Zavřete oči a představte si ty větvičky jemně se pochybující v jarním vánku. Cítíte ten klid? Vnímáte tu krásu? A teď si představte, tu sílu jara koncentrovanou v mladých listech. Zajímá vás, na co všechno lze břízu použít? Pak čtěte dál...
Ještě než se pustíte do četby, mám na vás prosbu. Ať již vyrazíte v průběhu roku na jakoukoliv bylinku, sbírejte ji s pokorou. Vezměte si jen to, co skutečně spotřebujete, šetrně tak, abyste se k bylince mohli vrátit i další rok. Nikdy netrhejte chráněné druhy (ti co mohou, nechť si je pěstují na zahrádkách) - apropo znáte Planta naturalis? Jukněte na jejich stránky, mají nepřeberné množství semen léčivek za hříšně nízké ceny. Potřebovala bych plantáže...
A po sběru poděkujte, klidně v duchu. Ne fakt poděkujte. Bylinky jsou dar přírody a za dar je třeba poděkovat.
Trocha teorie
Bříza je charakteristická svým vzrůstem. Z bílých větví vyrůstají dlouhé převislé větvičky, ze kterých pak kosočtverečné pilovité listy. Listy jsou zpočátku lepkavé a v tuto dobu mají i největší obsah účinných látek. V pupenech jsou ve velké míře obsaženy silice a to v množství až 6%. Zajímavostí je, že se březové pupeny využívají i v gemoterapii (působí na klouby, kožní choroby, trávící, oběhové a dechové ústrojí, účinkuje na ledviny i játra). V listech jsou obsaženy flavonoidy, stopy éterických olejů se sesquiterpenoxidy, tripenester typu dammaran, fenolkarbonové kyseliny, draselné soli a kyselina askorbová. V březovém dehtu, který se získává destilací kůry a větví, je obsažen guajakol, kresoly, brenzkatechin a další fenoly. Uf to byl nářez co :)
Sběr
Pupeny, pro využití v gemoterapii, musejí být čerstvé a sbírají se před rozpukem. Listy se sbírají před květem, v dubnu až květnu, suší se ve stínu při teplotě do 40 °C. Při sběru je třeba postupovat šetrně a nezbavovat listí celé větvičky. Kůra se sbírá na jaře a suší se na slunci nebo v sušárně do 45 °C.
Použití
Březové listy působí močopudně, přičemž zvýšené vylučování vody způsobují bez dráždění ledvin. Listy se používají samotné, nebo v kombinaci s dalšími rostlinnými močopudnými prostředky. Výtažky jsou obsaženy v přípravcích určených k proplachovací léčbě lehčích bakteriálních a zánětlivých onemocnění močovodů, k předcházení tvorbě močových kamenů a písků i k podpůrné léčbě revmatických potíží. Velmi oblíbená je v jarních očistných kůrách. Březový dehet se přidává do mastí proti kožním parazitům. Březová míza, jejíž získávání navrtáváním kmenů je zakázáno, je známá ve vlasové kosmetice. Z kůry je získávána kyselina betulinová, která v sobě skýtá velký potenciál. V současné době se zkoumá její použitelnost v boji proti rakovině, protože kyselina cíleně ničí buňky melanomů i dalších nádorů. Vně se používá k úlevě od modřin, popálenin, akné, ekzémů, kožních vyrážek včetně vředů a boláků a lupénky. Obsažené salicyláty procházejí poměrně snadno kůží a při vstupu do tkáně přispívají k inhibici tvorby prostaglandinů, a tím snižují bolesti a záněty.
POZOR - březové listy se nesmějí používat při hromadění vody v těle v důsledku snížené činnosti srdce nebo ledvin.
Hydroglycerínový macerát z listů a kůry
Pro výrobu média budete potřebovat nejlépe demineralizovanou nebo destilovanou vodu a kosmetický glycerin v poměru 1:1. Vlastní macerát se poté skládá z 1 dílu sušených bylin (listy a kůra ve stejném poměru) a 4 dílů směsi vody a glycerinu. Pokud používáte čerstvé listy, musejí být zcela zalité směsí.V tomto případě je ale dobré nechat listy alespoň den zavadnout, aby se snížil přirozený obsah vody. Macerace probíhá 3 týdny při pokojové teplotě, v temnu, při občasném protřepání. Po 3 týdnech macerát přefiltrujte, zakonzervujte a skladujte v ledničce. Macerát se může přidávat do jakéhokoliv produktu, který je alespoň z části tvořen vodou. Macerát přebírá účinky listů a kůry a je tedy vhodný do krémů určených k ošetřování například ekzematické pokožky. Používá se v množství až 10% celkového obsahu konečného produktu. Veškeré látky pak můžeme najednou vymacerovat také v pentylene glycolu.
Jednoduchý březový šampon
Šampon vytvoříte podle stejného postupu jako tento, s jemnou nuancí:
8 kapek EO tymiánu
5 kapek EO levandule
10 kapek EO rozmarýny
Vodu s březovou kůrou přiveďte k varu, odstavte a nechte louhovat do zchladnutí. Potom výluh přefiltrujte, nejlépe přes kávový filtr a přidejte zbylé suroviny. Tento šampon je díky svému složení výborný pro vlasy s lupy.
Maska na vlasy
10 g bambuckého másla
10 ml kokosového oleje
10 g BTMS,
55 ml demineralizovanéé vody
10 ml hydroglycerinového macerátu
5 kapek kyseliny mléčné
15 kapek EO ylang ylang
20 kapek Sensicare
2 kapky vit E.
Postup výroby najdete například zde. Hydroglycerínový macerát se dává až ke konci, stejně jako EO. Maska se používá po šamponování a nechává se působit cca od 1 do 10 minut, čím sušší vlasy, tím ji nechte působit déle. Maska je výborná pro ty, koho trápí svědění či ekzémy vlasové pokožky. Je možné jí používat i preventivně.
Zdroje:
ANDRIANNE, Philippe a [z francouzštiny přeložil Martin UVÍRA]. Velká kniha gemmoterapie. Vyd. 1. Olomouc: Fontána, 2007. ISBN 978-807-3363-826.
RUBCOV, V. G. Zelená lékárna. 2. vyd. Praha 1: Lidové nakladatelství, 1985. ISBN 26-046-85.
SCHÖNFELDER, Ingrid a Peter SCHÖNFELDER. Léčivé rostliny. Překlad Jana Jindrová. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010, 496 s. Ottův průvodce přírodou. ISBN 978-807-3605-889.
UNKNOW. New Way Herbs [online]. 2012 [cit. 2014-12-27]. Dostupné z: http://store.newwayherbs.com/birch--bark-betula-alba-p76.aspx