Máte bolesti? 5 rovin pohledu

Když nás něco bolí, většinou automaticky hledáme jedno místo problému. Zaměříme se na místo bolesti jako jsou například záda, koleno, hlava, podbřišek...

Jenže realita je často o dost složitější. Bolest totiž málokdy vzniká jen v jedné vrstvě. Lepší otázka než „Co je špatně v mém těle?“ bývá „Co se děje v celém mém životě, co se teď projevuje bolestí?“

Pojďme se teď podívat na člověka v pěti rovinách a na to, jak se v nich bolest odráží. Možná Vám článek pomůže a zjistíte že mazání nebo braní pilulek je jen krátkodobým řešením jiného problému.

1. BIO: tělo jako fyzický základ

Biologická rovina je ta nejviditelnější. Sem patří:

• svaly, klouby, fascie

• hormony a nervový systém

• úrazy, záněty, pooperační stavy

• spánek, výživa, léky

Jak se to projevuje na bolesti?

• natažený sval, výhřez ploténky, migréna, endometrióza, zánět kloubu

• nedostatek spánku → tělo se hůř opravuje → bolest je výraznější

• dlouhodobé svalové napětí → fasciální „krunýř“ → bolest se stává chronickou

Tohle je rovina, kterou klasická medicína řeší nejvíc – a je to dobře. Vyšetření, diagnóza, chirurgie, fyzioterapie, rehabilitace – to všechno má své místo a je důležité.

Jenže někdy se stane, že biologický nález už není tak dramatický, ale bolest přesto nepolevuje. A tady začíná být zajímavé dívat se dál.

2. PSYCHO: emoce, strachy a vnitřní dialog

Druhá rovina je to, co se děje v naší hlavě a v emocích:

• strach (co když to nikdy nepřestane)

• úzkost z diagnózy

• vztek (moje tělo mě zradilo)

• smutek a bezmoc

• vnitřní hlas, který katastrofizuje: „Určitě je to něco hrozného.“

Mozek si navíc dokáže bolest „zapsat“ jako vzorec. U chronické bolesti se nervový systém může stát přecitlivělým – jako alarm, který spouští poplach i při menším podnětu.

Co to znamená v praxi?

Člověk po úrazu zad. Tělo se postupně hojí, nález není katastrofální. Ale strach z pohybu, neustálé sledování každého píchnutí a vnitřní napětí způsobí, že bolest trvá. Ne proto, že by si to „vymýšlel“, ale protože nervový systém je stále v režimu ohrožení. Bolest je tedy reálná – jen není už jen o tom svalu či obratli.

3. SOCIO: vztahy, práce, role, tlak okolí

Třetí rovina je překvapivě silná a často nejvíc zanedbávaná. Do sociální oblasti patří:

• vztahy doma a v rodině

• atmosféra v práci, šéf, kolegové

• finanční stres, starost o druhé

• role, které neseme: máma, partnerka, zaměstnankyně, pečující, „ta, co všechno zvládne“

Jak sociální prostředí mění bolest?

• když okolí bolest bagatelizuje („Zase tě něco bolí?“) → přidává se stud, vztek, vnitřní napětí

• když jste ta, která doma drží všechno, často tělo bolestí prostě zatáhne za brzdu, protože jinak byste nezastavila nikdy

• naopak podpora, ať už je to partner, kamarádka, nebo terapeut či férový lékař, může subjektivní prožitek bolesti výrazně zmírnit, i když na snímcích se nic nezmění

Bolest se tedy neodehrává ve vakuu. Ovlivňuje ji i to, jestli vás někdo obejme, nebo máte pocit, že jste na všechno sama.

4. ENERGO: stav baterky a nervového systému

Slovo „energo“ si klidně přeložte slovy kolik mám teď opravdu šťávy a jak s ní zacházím?

Sem patří:

• celková únava, vyčerpání, vyhoření

• spánkový režim

• chronický stres a neustálý režim „musím fungovat“

• dýchání, pohyb, regenerace

Člověk může mít fyzický problém, ale když je jeho baterka plná, tělo bolest snáze zvládá. Když je ale dlouhodobě vybitý, tak se bolest objevuje častěji a při menší zátěži, vše vnímá intenzivněji a i drobný podnět může „pálit“ jako velký problém.

Tělo někdy použije bolest jako radikální způsob, jak nás zastavit. Když únavu ignorujeme měsíce až roky, je bolest často poslední prostředek, jak nás donutit přehodnotit tempo.

Do této roviny patří i věci jako:

• práce s dechem

• kvalitní dotek, masáž, teplo

• jemný, vědomý pohyb

• aromaterapie, která pomáhá nervovému systému přepnout z režimu „boj/útěk“ do režimu „klid a regenerace“

5. SPIRIT: hodnoty, smysl a to, jestli s nimi žijeme v souladu

Spirit neznamená nic „ezoterického“. Tady jde o naše hodnoty – co je pro nás skutečně důležité, o priority – kam dáváme energii a čas, o pocit smyslu v každodenním životě nebo o vnitřní přesvědčení: „Musím“, „Nesmím selhat“, „Nemám právo odpočívat“, „Nejdřív druzí, pak já“

Co má tohle společného s bolestí?

• člověk, který cítí, že potřebuje víc klidu, ale žije v permanentním výkonu → vnitřní konflikt → tělo začne promlouvat

• někdo, kdo potřebuje tvořivost a volnost, ale sedí roky v práci, kterou nesnáší → tělo může reagovat bolestmi zad, zažívání, hlavy…

• kdo hluboce věří, že „odpočinek je slabost“, má téměř jistou vstupenku k přetížení a psychickému i fyzickému vyhoření

Tady se někdy ukáže nepříjemná pravda. Bolest není trest, ale velmi hlasitá zpráva. Někdy doslova říká: „Tak, jak žiješ teď, už to dál nejde.“

Nejde o to házet vinu na člověka ve stylu můžeš si za to sám, ale vidět souvislosti. Tělo často jen ukazuje něco, co naše vědomí dlouho odmítalo vidět.

Jak to vypadá, když se sečtou všechny roviny

Příklad: žena kolem čtyřicítky, dlouhodobá bolest šíje a zad.

• BIO: sedavá práce, oslabené břišní svaly, stažené trapézy, možná lehká degenerace páteře.

• PSYCHO: perfekcionismus, vnitřní tlak být dobrá ve všem, večer hlava plná povinností.

• SOCIO: vysoké nároky v práci, doma většina péče o děti a domácnost leží na ní.

• ENERGO: spí málo, jede na kávě a adrenalinu, žádný prostor pro skutečný odpočinek.

• SPIRIT: uvnitř touha po klidnějším tempu, víc přírodě, víc smysluplné práci, ale navenek režim „musím vydržet a nesmím se zhroutit“.

Tělo pak bolí reálně, není to jen v hlavě. Ale pokud budeme řešit pouze BIO („namažeme, zacvičíme, polkneme prášek“), efekt bude omezený.

Jakmile se začne jemně hýbat i v dalších vrstvách, jako například v nastavení reálnějších hranic v práci i doma, změně vnitřního nastavení typu „musím na mám právo i na sebe“, začne se postupně doplňovat energie lepším spánkem a kvalitnějším jídlem, začne se podporovat nervový systém vědomým dechem, aromaterapií, dotekem či pohybem, bolest se často změkčí, zmenší, někdy ustoupí úplně.

Jak s tím můžete pracovat vy

Když vás něco bolí, krátkodobě nebo dlouhodobě, můžete si položit pár jednoduchých otázek.

BIO:

• Co se děje v mém těle? Úraz, zánět, hormonální změny, přetížení, spánek, léky…

• Potřebuji lékaře, fyzioterapeuta, vyšetření?

PSYCHO:

• Jaké emoce jsou spojené s bolestí? Strach, vztek, bezmoc?

• Jak se mnou mluví můj vnitřní hlas, když mě bolí? Podporuje, nebo děsí?

SOCIO:

• Jak vypadá moje práce, vztahy, podpora?

• Cítím se v bolesti sama, nebo mám s kým ji nést?

ENERGO:

• Jak vypadá moje „baterka“ poslední týdny?

• Kde jen dávám energii a kde ji opravdu doplňuji?

SPIRIT:

• Kde žiju proti tomu, co je pro mě hluboce důležité?

• Co mi moje tělo říká už dlouho – a já to odkládám?

Nemusí z toho vylézt žádný velký duchovní příběh. Ale může z toho vzniknout mapa, kde s bolestí začít pracovat – ne jen přes pilulku a mastičku, ale přes drobné, konkrétní změny v každodenním životě. Pravou je totiž to, že pokud něco nezměníme sami, nemůžeme očekávat, že nám někdo jiný pomůže.

Chcete pomoct s Vaší bolestí? Můžeme to spolu pořešit v rámci online konzultace, nebo se přihlaste do kurzu Zmírnění bolesti přírodní cestou, který Vám poskytne řadu nástrojů ke zmírnění bolesti.

Poradna je navíc součástí komunity na HeroHero. Nejste v tom sami.