Asi před dvěma týdny jsem se nechala zlákat nabídkou na slevu BIO produktů v síti drogeriích Rossmann. Ach ty slevy... Do košíku jsem dala hlavně keksy, protože sušenky si peču, ale keksy jsem ještě nezkoušela, tak jsem si říkala, že ty, co mi budou chutnat, zkusím podle složení"pančnout". Bože, to jsem si dala. Jako hnusnější věc jsme snad v puse ještě neměla. Ani pes to nechtěl ochutnat a ani se mu nedivím. Po téhle zkušenosti a hlavně ceně, za kterou jsem je pořídila (i ve slevě na můj vkus draho), jsem se jala hledat někde slušný recept. Nakonec jsem se nechala inspirovat v zahraničí. Recept jsem si ale přizpůsobila, protože mi to nechtělo nějak držet pohromadě.
Recept na dva plechy
1 hrnek (250 ml) špaldové mouky - kupuji v Tescu
2/3 hrnku celozrnné žitné mouky - opět Tesco
1/3 hrnku semínek - kupuji na Slevomatu od Pohody za pár kaček
1/4 hrnku oleje - použila jsem
1 lžička soli - dala jsem jemně mletou himalájskou
necelá lžička prášku do pečiva
6 lžic vody
navíc 3 lžíce chia semínek + 1/3 hrnku vody
Nejdříve si na cca 10 minut namočíme chia semínka do vody, promícháme a necháme nasáknout. Vzniklou "kaši" přidáme do zbytku výše uvedených surovin, které na vále zpracujeme do hladkého těsta. Díky chia těsto krásně drží pohromadě, jinak se mi to rozpadalo pod rukama.
Těsto rozdělíme na půl a každou půlku vyválíme zvlášť přímo na pečícím papíře. Placku na papíru přeneseme na plech a rozkrájíme rádýlkem nebo nožem. Dáme péci do předem vyhřáté trouby na 180°C na 15 minut, vyndáme, "rozlámeme" a ještě strčíme na 5 minut zpět do trouby. Krásně tak zezlátnou okraje keksů.
Keksy necháme vychladnout a uskladníme je v dóze s přilnavým víkem. A schováme si je, aby nám je nesežrali... Dělám si legraci, samozřejmě že je nabídneme, ale počítejte s tím, že je budete muset péci znovu :).
Keksy klidně můžeme okořenit. Snadno si tak vytvoříme paprikové, bazalkové, nebo třeba makové či pekelně pálivé pro ty, kteří mají plechovou hu... Tady se meze nekladou :)
Dle mého skromného názoru jsou asi 100 x lepší než kupované keksy a 1000 x zdravější než brambůrky.
A Áronovi chutnají také. Pořád na mě u linky smutně koukal, tak jsem mu nevýchovně dala ochutnat a pak jsem se ho už nemohla zbavit vůbec. Jako bych ho neznala...
Líbí se vám recept? Co na ně říkáte?