Letos opravdu nevím, co mám sbírat a sušit dřív. Samozřejmě, že čerstvé bylinky jsou nejlepší, ale pokud chceme jejich účinky využívat i v jiném ročním období, je třeba je nasušit. Já jen doufám, že bude o víkendu pěkně, protože mám nasbíranou jen jednu várku. Bez patří bezesporu k velmi rozšířenému druhu, proto věřím, že vás k jeho sběru opravdu navnadím.
Trocha teorie
Listy má vstřícné, řapíkaté, lichozpeřené, s třemi až sedmi lístky, jež jsou kopinaté až vejčitě kopinaté, krátce řapíkaté, na okraji pilovité, na vrcholu zašpičatělé. Listy jsou zejména na rubu chlupaté a po rozemnutí mírně páchnou. Květy jsou uspořádány v hustých, vrcholových, plochých chocholících o průměru 10 až 25 cm, samotné kvítky jsou drobné pěti četné, barvy bílé až nažloutlé, příjemně vonné a při zatřepání se z rozkvetlého květenství sype velké množství pylu. Plodem je 5 až 8 mm velká černá bobule, tzv. bezinka.
Je velmi nenáročný co do půdních podmínek, protože roste i na rumištních, skládkách, navážkách, u lidských sídel, na okrajích lesů... Bez je vytrvalý, obvykle 1,5 až 5 m vysoký keř, který ale při vhodných podmínkách dorůstá až 10 m.
Květ obsahuje glykosidy (např. rutin a sambunigrin), cholin, aminy, organické kyseliny, sacharidy, třísloviny, sliz, saponiny, trochu silice a jiné látky. V plodech jsou pak přítomny antokyanová barviva, organické kyseliny (např. kyselina jablečná, citronová, kozlíková, octová, vinná, propionová), cukr, třísloviny, silice, hořčiny, pentosan, tyrosin, vosk, guma, pryskyřice, vitaminy (hlavně C,A a B), silice aj.
Je na místě upozornit, že kůra a listy jsou jedovaté! Listy obsahují toxický glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin, v kůře jsou přítomny třísloviny, alkaloid a pryskyřice, jejíchž působení je značně drastické. Otravy se projevují silným zvracením, průjmem, nechutenstvím a celkovou slabostí. Stejné příznaky se ale mohou objevit i při extrémním předávkování bezovými plody.
Sběr
K léčebným účelům se květ za slunného počasí, nejlépe kolem poledne. Květenství se sbírají ve chvíli, kdy jsou z jedné třetiny rozkvetlá. Později bychom přišli o cenné pyly a léčivé látky. Pokud můžeme, používáme ho čerstvý, ale jinak se suší v tenké vrstvě ve stínu nebo uměle při teplotě do 40 °C. Sušený bez je velmi náchylný na vlhkost, kdy okamžitě hnědne. Skladujeme ho tedy nejlépe ve sklenicích s přiléhavým víčkem. Plody se sbírají nejčastěji v září a suší se podobně jako květy.
Použití
Bez se využívá zejména k ošetření uhrovité pleti dále do celkově uklidňujících, vzpružujících a posilujících koupelí. Méně známý je hydrolát, kterýsi můžeme vyrobit jak z čerstvých, tak i ze sušených květů. Hydrolát můžeme používat do všech typů emulzí určených hlavně pro naše náctileté, trpící nečistou pletí.
Pleťová voda
Pro výrobu pleťové vody budeme potřebovat nálev z bezu, demineralizovanou vodu, coco glucosid a konzervant. Nejdříve si vezmeme čistou, malou zavařovací sklenici (bude nám stačit 200 ml). Do sklenice vložíme dvě rovné lžíce sušeného květu bezu (4 vrchovaté čerstvého) a opatrně až po okraj zalijeme vroucí vodou (aby sklenice nepraskla). Sklenici uzavřeme víčkem a necháme odpočívat 1 až 2 hodiny. Po této době nálev přefiltrujeme přes dvojitý kávový filtr (cílem je odstranit i ty sebemenší částečky. Vezmeme čistou, lihem vydezinfikovanou 100 ml lahvičku, odměříme do ní 2 ml coco glucosidu, přidáme přefiltrovaný nálev a 30 kapek konzervantu Leucidal Complete (odpadne nám měření pH, protože tento přírodní konzervant pracuje v širokém rozpětí). Konzervant je v tomto případě na místě, protože nálevy (všechny) jsou náchylné ke kontaminaci. Pleťovou vodu se snažíme spotřebovat co možná nejdříve. Není třeba jí udržovat v chladu, ale rychlá spotřeba u pleťových vod tvořených bylinnými nálevy je lepší, i když by při dodržení všech hygienických podmínek měla vydržet minimálně 3 měsíce. Voda je vhodná pro nečistou a uhrovitou pleť. Lze samozřejmě používat i samotný nálev, připravujeme vždy čerstvý.
Bylinná pleťová maska
Pro přípravu této masky budeme mimo bezu potřebovat ještě sušený květ lípy a heřmánku. Smícháme bylinky ve stejném poměru a řádně je rozdrtíme. Bylinky přelijeme horkou vodou ve skleněné nebo porcelánové misce tak, aby vnikla kašovitá hmota. Tu potom rozprostřeme na gázu, kterou následně přiložíme na obličej. Masku necháme působit cca 20 minut. Maska je vhodná pro velmi uhrovitou pleť, kterou jemně, ale důkladně léčí. Masku je vhodné aplikovat dvakrát týdně.
Posilující koupel
Pro posilující koupel (posiluje celý organismus např. pro namáhavém dni) budeme potřebovat silný nálev, který si vyrobíme dle shora uvedeného návodu. Na jeden litr vody použijeme 2 hrsti sušených květů (5 čerstvých). Nálev vlijeme do vany napuštěné příjemně teplou vodou a při postupném připouštění horké vody relaxujeme alespoň 20 minut.
Hydroglycerínový macerát z květů – k vnějšímu použití
Pro výrobu média budeme potřebovat demineralizovanou vodu a glycerin v poměru 1:1. Vlastní macerát se skládá z 1 dílu sušených bylin (volně ložených) a 4 dílů směsi vody a glycerinu (lze použít i poměr 10 g sušených květů pudrové konzistence na 100 ml média). Macerace probíhá 10 dní při pokojové teplotě, v temnu, při občasném protřepání. Pokud sušené květy rozdrtíme na prach, pak bude stačit i 24 - 48 hodin. Po uplynutí doby macerát přefiltrujeme, zkontrolujeme pH a zakonzervujeme například Sensicare , nebo vysokoprocentním lihem (96%) v množství až 15 % - skladujeme v ledničce. Macerát lze přidávat do jakéhokoliv produktu, který je alespoň z části tvořen vodou. Macerát přebírá účinky květů a je tedy vhodný do krémů určených k ošetřování problematické pokožky. Používá se v množství až 10 % celkového obsahu konečného produktu. Macerát tak můžeme přidávat do pleťových vod i do krémů. Pokud si netroufáme na výrobu vlastního krému, pak lze jednoduše použít BIO bázi a tímto macerátem jí obohatit a přizpůsobit tak aktuálnímu stavu pokožky.
Zdroje:
DUGAS, D. Bylinkový receptář. 1. vyd. Praha 3: Ottovo nakladatelství, 2012, ISBN 978-80-7451-062-5
RUBCOV, V. G. Zelená lékárna. 2. vyd. Praha 1: Lidové nakladatelství, 1985. ISBN 26-046-85.
SCHÖNFELDER, Ingrid a Peter SCHÖNFELDER. Léčivé rostliny. Překlad Jana Jindrová. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010, 496 s. Ottův průvodce přírodou. ISBN 978-807-3605-889.
VEIT, M. Léčivá kosmetika z přírody. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, ISBN 978-80-247-4586-2
TOMSKY, J.THROLL, A. Velká bylinková lékárna. 1. vyd. Praha 5: Jan Vašut s. r. o., 2015, ISBN 978-80-7235-913-3